Po světě za golfem s Michaelem Jonem: Evian je prostě něco…
…a letos jsem dostal ještě něco navíc. Když Sára a Shannon dvě jamky před koncem byly na stejném výsledku, ovládly mě velice osobní pudy. Ale o tom až za chvilku.
Nejdřív si řekněme něco o Jabra Ladies Open. Od prvního roku konání se hraje o možnost připojit se k neskutečně silnému poli pro Evian Championship. Americký Major (pokud to tedy vůbec dává smysl) na evropském území je vždycky super show největších hvězd ženského profesionálního golfu. Jasně, všechny major turnaje jsou obsazeny jen těmi nejlepšími. Evian má zvláštní kouzlo. Je opravdu těžko vyjádřit slovy proč. To musíte zažít na vlastní kůži.
Takže zpět ke kvalifikačnímu turnaji, který je součástí kalendáře LET. Franck Riboud, dnes už „pouze“ čestný předseda koncernu Danone, ten, který všemu vládne, nám dodal (a každý rok dodává) hřiště ve stejném stavu, jako je později připraveno pro Evian Championship. Takže fairwaye jsou jako koberec a greeny kloužou nadsvětelnou rychlostí. Jedenáct a půl stopy opravdu je top kondice pro turnaj s třemi sty tisíci eur dotace. Proč? Jak Franck říká: „Já chci, aby ta, co vyhraje, věděla, co jí čeká. Abychom věděli, že bude schopna konkurovat.“ Mimochodem, se stejnými výsledky by se Sára držela v loňském ročníku Evian Championship v top 10…
Já mám tohle místo moc rád. Všech dosavadních devět edicí Evian Championship, které jsem pískal, bylo vždycky dost vyčerpávajících. Ale vždycky maximálně vzrušujících. Město má úžasnou atmosféru. Pub Au Bureau už máme jako závodku a například možnost zavolat si zdarma minivan, aby vás někam odvezl a pak zase vyzvedl, je detail, který taky dokresluje péči a rozsah služeb. Hřiště je neuvěřitelně kopcovité a těžké jak pro hru samotnou, tak i pro kedíky.
Česká stopa v roce 2025 byla silná. O tom, že Sára vyhrála, golf.cz referoval obratem. Dál jsem se ale potkával taky s Klárou, Týnou, Terkou a Pati. No a tím pádem taky s Tomem, který kedí Tereze, Honzou (Týnin caddy), pojďme sem dát i Seana, byť má trochu jiný obrázek na cestovním pasu, ale česky umí říct spoustu věcí a je to hlavně Klářin manžel. No a pak na hřišti kroužila taky Týnina rodina. A k tomu jsem na akademii a poslední den i na hřišti narazil na Petra Salbota. Ten nosil v minulosti bag Šídě Váňové. Momentálně sbírá v Evianu zkušenosti, které uplatní po návratu na Mauritius, kde žije, při výstavbě nové tréninkové super akademie.
Když se finále přiblížilo posledním jamkám kola, chystali jsme se na play-off v potenciálním rozsahu až 8 (!) hráček. Postupně se ale všechno „čistilo“. Druhý a třetí flight od konce propadly za Caru Gainer a Mahu Haddioui. Selhání Sáry a Shannon (Tan) mohlo vyústit v play-off 4 hráček. Když Shannon zahrála birdie na jamkách 15 a 16 poté, co Sára dala bogey na čtrnáctce, srovnaly spolu krok…
Nasedl jsem na svoji bugynu a odjel jsem na odpaliště dvojky a kochal se modrou oblohou, modrou vodou a zelenou trávou a dělal jsem, že mě nic nezajímá. Poslední dvě jamky byly pod kontrolou pěti dalších kolegů. Takže jsem si to i z tohohle důvodu mohl jako back 9 rover dovolit. Po bouřlivém potlesku na sedmnáctce jsem to neustál a hrábnul jsem rychle po rádiu.
Na otázku na kolegu, co se stalo, mi řekl, že Sára právě dala birdie. A o tři (nekonečné) vteřiny později lakonicky dodal, že Shannon má těžký putt na záchranu paru. Na posledním odpališti byl rozdíl opět dvě rány.
Já opět dělal, že se mě to netýká. Pak jsem v rádiu zaslechl, že Sára leží v semiroughu za tyčí po druhé ráně na paru pět. Osmnáctku kolegyně na poslední kolo zkrátila o dvě odpaliště. Tohle děláme právě proto, abychom dokázali kreativně vytvořit potenciální drama. Sára ho nepřipustila. Kdyby ten krátký putt do birdie nevrátila, změnil by se jen celkový výsledek kola. Nikoliv jméno vítězky.
To už jsem byl dávno za greenem a točil video na telefon…
Oba se po poslední radě kola s Kubou dost nahlas smáli.
Pak Sára zavěsila a potlesk a ryk diváků a hráček a kedíků zaplnil okolí jamky a klubovny.
Evian je prostě něco.
P.S.: Co řekl Kuba Sáře před posledním puttem, že je to tak rozsekalo? Snad se na mě zlobit nebude:
„Prosím tě hlavně ho metr nepřehul…“
