Zpátky ve hře. Jana Melichová o zranění, návratu i touze znovu vítězit

Beroun je pro tebe hodně speciální místo – co se ti vybaví jako první, když se řekne Czech Ladies Open?

Asi nikoho nepřekvapí, že první, co se mi vybaví, je zvednutí trofeje v roce 2022, ale možná ještě víc ten úplně poslední putt a okamžik extáze, když míček zapadl do jamky. To byl moment, který si člověk uchová navždy. Beroun je pro mě výjimečný nejen tím, že jsem tam vyhrála, ale i tím, že je to domácí půda, kde cítím podporu, blízkost lidí a atmosféru, která se nikde jinde nedá zažít. I letos, kdy jsem nemohla hrát, jsem si tu atmosféru znovu připomněla, byť z úplně jiné role. Ale právě díky tomu jsem si ještě víc uvědomila, co pro mě tohle místo znamená.

Letos jsi v Berouně vystoupila v jiné roli – jaká to byla zkušenost zastoupit roli caddie a zapojit se do dětského PRO-AMu?

Začnu úterní tiskovou konferencí, na které jsem měla poprvé příležitost promluvit k novinářům od mého zranění. Cítila jsem radost být opět po boku Sáry, Kláry a nově Patricie a sdělit všem, jak jsem se vlastně měla a kdy mě opět uvidí na tůře. Abych pravdu řekla, bylo to dost emotivní.

Dětský PRO-AM je srdcová záležitost. Jsem vděčná Lubošovi Koželuhovi, promotérovi turnaje, že něco takového pořádá, protože na jiných turnajích se hrají klasické PRO-AM se sponzory. Tohle je krásný zážitek nejen pro hráčky, ale i pro malé golfisty.

Pátek jsem strávila sledováním českých hráček a nasáváním skoro zapomenuté atmosféry, když si mě večer odchytla Kristýna Napoleaová, jestli bych s ní v sobotu nebyla na bagu. Ani mě nemusela přemlouvat. Prvních pár jamek jsem si neuvědomovala, jakou roli vlastně zastávám, občas jsem jí řekla svůj názor jako hráčka, což ne vždy nese ovoce. Ale nakonec jsem se do role kedičky přepnula a nakonec to byl super den.

Na dětský PRO-AM se vždycky těšíš. Co bys malým golfistkám a golfistům chtěla letos předat nejvíc?

Chtěla bych jim předat hlavně to, co bych si sama řekla, kdybych se mohla vrátit v čase a mluvit ke svému mladšímu já. Za prvé: Starej se o své tělo a o svou hlavu, máš jen jedno. A za druhé – a to je možná ještě důležitější: Užívej si hru naplno. Dej do toho, co můžeš, ale nezapomeň, proč jsi s tím začal/a – protože tě to baví.

Během posledních měsíců ses golfově proměnila – kdy přišel ten moment, kdy sis řekla: jo, tohle je ono, jsem zpět?

Asi bych neřekla, že to byl jeden konkrétní moment, spíš postupný proces, který se skládal z malých dílků, trénink od tréninku, den po dni. Najednou jsem si začala všímat, že moje tělo reaguje líp, že švih je kompaktnější, že se cítím stabilněji nejen fyzicky, ale i v hlavě. Zásadní bylo, že jsem si začala znovu věřit. To byl pro mě signál, že se něco změnilo – ne nutně ve výsledcích, ale uvnitř mě.

Jaké to bylo sledovat turnaje z domova? Nechyběla ti ta klasická rutina balení, cestování, adrenalin před hrou/turnajem?

Bylo to jedno z nejtěžších období, kterými jsem si kdy prošla. Sledovat turnaje z domova a vědět, že tam nemůžu být a hrát, bylo dost bolestivé. Samozřejmě jsem přála ostatním hráčkám úspěch, ale uvnitř mě to hodně bolelo. Ten pocit, že mi něco uniká, že stojím na místě, zatímco se všechno kolem mě točí dál. Jediné pozitivum na tom bylo, že se díky té pauze ve mně nahromadila obrovská motivace. Čím déle jsem byla mimo, tím víc jsem věděla, že se chci vrátit silnější, odolnější a s ještě větším odhodláním.

Fyzicky vypadáš silnější než kdy dřív – vnímáš to i sama jako zásadní změnu pro svou hru?

Ano, fyzická síla je pro mě opravdu zásadní změnou. Po rehabilitaci jsem se nejdřív zaměřila na přípravu těla na velkou zátěž a hlavně na posílení hlubokého středového systému. Díky tomu teď můžu generovat více energie s menším úsilím. Silnější tělo mi pomáhá udržet stabilitu a správnou mechaniku švihu. Teď je švih kompaktnější a efektivnější, a svalstvo kolem páteře drží ploténku pevně na místě.

Zmiňuješ, že jsi získala novou mentální sílu. Co konkrétně ti tahle pauza dala, co jsi třeba dřív vnímala jinak?

Tahle pauza mi otevřela oči v mnoha směrech a pomohla mi uvědomit si, že mentální stránka je stejně důležitá jako ta fyzická. Dřív jsem měla pocit, že všechno musím zvládnout sama. Teď vím, že nejsem sama na nic. Pochopila jsem, že je v pořádku mít obavy, že je přirozené někdy pochybovat. Naučila jsem se pracovat se svými emocemi vědomě, ne je potlačovat. Když se zpětně ohlédnu, dřív jsem se snažila všechno „přetlačit silou“, zatímco teď se víc opírám o klid, důvěru v proces a v sebe samotnou. Mám větší nadhled, větší vděčnost a víc si vážím každé možnosti stát na startu turnaje.

Jak ti v tomhle období pomohl tvůj mentální kouč? 

Můj mentální kouč pro mě byl v tomhle období naprosto zásadní. Nejen jako odborník, ale jako člověk, který mě dokázal podržet ve chvílích, kdy jsem sama sobě přestávala věřit. Ze začátku byly dny – a někdy i týdny – kdy jsem měla pocit, že na mě padá celý svět. Nevěděla jsem, jestli se vrátím, kdy se vrátím, a hlavně jak se vrátím. V těch chvílích byl pro mě opravdový záchranný kruh. Pomohl mi pojmenovat strachy, pochybnosti a tlak, který jsem na sebe vyvíjela, a naučil mě s tím pracovat. Ne tím, že bych to potlačila, ale tím, že jsem se na to podívala z jiné perspektivy.

Měla jsi někdy chuť to trochu „urychlit“ a jít na hřiště dřív, než radili odborníci?

Určitě ano, hned na začátku, když mi lékaři povolili rehabilitaci a cvičení, jsem měla chuť skočit do toho naplno. Hned jsem začala makat v posilovně a chtěla jsem rychle pokračovat dál. Někdy jsem to dokonce i přepálila, protože touha vrátit se na hřiště byla obrovská. Naštěstí díky tomu jsme dokázali trénink správně upravit a nastavit tak, abych se nepřetěžovala a zranění se nevrátilo. Golf jsem pak začala opravdu postupně, protože jsem potřebovala nejdřív připravit tělo a být na hřišti v plné síle a bez rizika dalšího zranění. Takže i když byla chuť „urychlit“ velká, nakonec jsem věděla, že trpělivost je klíč.

Jak vlastně vypadá tvoje aktuální golfová rutina? Máš pocit, že je úplně jiná než třeba před dvěma lety?

Ano, moje golfová rutina se za poslední dva roky výrazně změnila. Už to není o hodinách a hodinách odpalování míčků na drivingu, ale o efektivním tréninku, který mi dává co nejvíc při co nejmenší zátěži. Trénink jsem zaměřila na puttování a krátkou hru. Ve švihu jsme udělali důležité změny, aby mě zranění už neohrožovala. Celkově bych to shrnula jako kvalita místo kvantity, což je motto, podle kterého teď pracuji – trénovat chytře, ne hodně. A ta změna už se projevuje i ve výsledcích i v tom, jak se cítím na hřišti.

Na co se nejvíc těšíš, turnaje jako takové, cestování, otestování své nové hry, nebo až se vrátíš zpět mezi hráčky?

Řekla bych, že se těším úplně na všechno dohromady. Od setkání s hráčkami a přáteli, po znovunalezení sama sebe na hřišti. Těším se na ranní tee time i odpolední, na tu hektiku i radost, kterou turnaje přináší. Baví mě ta všestrannost života profesionální golfistky, od nekonečných hodin strávených na letištích, přes objevování nových míst, až po ty naprosto stresující, ale zároveň vzrušující momenty během hry. Hrozně se těším, až otestuju svou novou hru v reálných podmínkách a ukážu si, že to, na čem jsem během pauzy pracovala, opravdu funguje.

A co naopak – jak sis užívala být zase víc doma? Bylo to pro tebe jen zpomalení, nebo si to doma nemohla vydržet?

Ze začátku to bylo hodně těžké a kruté, hlavně kvůli tomu, že jsem měla zakázáno cokoliv dělat. Být nucená zpomalit, když je v krvi chuť jít naplno, nebylo jednoduché. Ale jakmile jsem mohla začít s rehabilitací, kondičním tréninkem a postupným návratem k golfu, začalo to mít úplně jiný rozměr, bylo to jako vysvobození. Zároveň mi to období dalo možnost se trochu zastavit a poznat i jiné stránky života, které během sezóny často zanedbávám. Měla jsem čas věnovat se rodině, přátelům a taky si najít nové koníčky mimo golf. Takže to zpomalení bylo nakonec pro mě důležité a obohacující.

Jaké budeš hrát tři turnaje v rámci přípravy a Medical Exemption – zmiňovala jsi, že si zahraješ něco doma a jeden turnaj na nižší LETAS tour?

Chtěla bych si v srpnu zahrát LETAS na Slovensku a Czech Open Golf Tour v Kácově. Třetí turnaj si ještě nechávám projít hlavou.

Jak se připravuješ na svůj návrat na tour na La Sella Open, co je jiné než dřív?

Příprava na návrat na tour na La Sella Open je teď úplně jiná než dřív. Hlavní rozdíl je ale v tom, že teď trénuji přímo na hřišti, abych si vše dokázala přenést do reálných situací turnaje a získala zpět sebevědomí při skórování. Jsem přesvědčená, že právě tohle je klíč k úspěšnému comebacku. A samozřejmě mě motivuje, že jsem fyzicky silnější než kdy dřív, což mi dává víc energie a jistoty v každém úderu. Teď jde hlavně o to, abych to všechno skloubila dohromady a ukázala na hřišti.

Díky pauze jsi měla prostor sledovat dění na tour i zvenku – byl někdo kdo tě v poslední době zaujal, překvapil nebo inspiroval, třeba i v mužském golfu?

Musím říct, že mě za tu dobu inspiroval celý český golf jako celek. Bylo krásné sledovat, jak české hráčky sbírají výborné výsledky na LET, ale i v zámoří na univerzitní scéně. Třeba Sára Kousková, která dokázala během krátké doby vyhrát dva turnaje po sobě, to je obrovská motivace i pro mě. Ale i Filip Jakubčík nebo Petr Hrubý, kteří taky ukazují, že český golf má hloubku a potenciál i mezi muži. Sledovat tyto výkony ve mně spouští takový vnitřní motor, touhu být zpátky a držet krok, znovu soutěžit, znovu bojovat.

Asi sleduješ, co se děje v českém ženském golfu? Máš pocit, že se to od tvého vítězství v roce 2022 někam posunulo?

Rozhodně ano, ten posun je obrovský a viditelný na první pohled. Od mého vítězství v roce 2022 jsme dokázali získat dalších pět titulů na LET, což mluví samo za sebe. Někdy mi to připadá až neuvěřitelné, kolik úspěchů jsme za tak krátkou dobu zvládli. Co je ale ještě důležitější, začíná se tvořit stabilní základna hráček, které nejsou jen do počtu, ale reálně hrají o přední příčky. Z mezinárodního pohledu si troufnu říct, že mezi postkomunistickými zeměmi jsme udělali největší pokrok. A když sleduji mladé hráčky na univerzitách v USA nebo amatérských turnajích po Evropě, mám velkou radost a naději. Nová vlna už klepe na dveře. Je vidět, že jdeme správným směrem, a to je hrozně motivující.

WINGS of CZECHIA s.r.o. / Agent of Jana Melichová