„Patřím i na ten nejvyšší level.“ Petr Hrubý o své první zkušenosti z PGA Tour

John Deere Classic – Silvis, Illinois Petr Hrubý zažil premiéru, na kterou nikdy nezapomene. Jeho první účast na turnaji PGA Tour byla silným zážitkem – sportovně, mentálně i lidsky. A i přestože neprošel cutem, cítí hrdost.

„Chtěl bych začít tím, že jsem na sebe skutečně pyšný, jak jsem se s tím popasoval. První turnaj na PGA Tour, nervy samozřejmě byly. Neskutečný, jak si každý asi dokáže představit – zvlášť s tím, že poslední dobou jsem se necítil úplně nejvíc sebevědomě. A myslím si, že tenhle týden mi to sebevědomí byl schopný docela hezky obrátit. Bylo to skvělý.“

Kolo, které začalo vlažně

První devítka byla hodně nemastná, neslaná. Nedařilo se mi posadit míče blízko, měl jsem pár špatně trefených wedgí. Bogey na pětce bylo hodně špatný – hrál jsem ze středu fairwaye, a to určitě bolelo.“

Pak přichází první velké ocenění:

„Musím moc pochválit svého kamaráda, který mi tenhle týden dělal kedíka. Udržoval mě mentálně ve hře. Vždycky, i po špatné ráně, mě dokázal odreagovat, přepnout a nesoustředit se na chyby. Resetnout mysl a soustředit se na další ránu – to bylo hrozně důležitý. Po nepovedené devítce říkal: ‚Máme dost jamek do konce, jedeme dál, nic se nemění.‘“

Druhá devítka jako šance

„Konečně birdie na desítce. Pak to pokračovalo – na jedenáctce míček těsně vedle greenu, chip, desítka šance, dvanáctka další desetimetrový putt. Na třináctce si myslím, že smolně míček proběhl fairway. I když jsme hráli o jednu hůl méně než včera, z roughu jsem to nedostal na green a bylo z toho bogey.“

Český profesionál si v tu chvíli začal uvědomovat, že cut se bude pohybovat okolo –4 až –5.

„Já byl v ten moment asi na –1. Moje další naděje byla čtrnáctka – taková čtyřparovka dosažitelná driverem – ale tam se mi birdie taky nepodařilo. Už jsem fakt ztrácel naději. Na patnáctce jsem měl další asi osmimetrový birdie putt, který nespadl. Hráli jsme jako předposlední skupina a greeny už byly hodně poničený. Prostě to tam nějak nepadalo.“

Klíčový závěr kola

„Na šestnáctce jsem si všiml, že cut je zpátky na –4. Konečně se mi povedlo dostat míček blíž k jamce a ten putt jsem proměnil. Říkal jsem si – OK, teďstačí zafinišovat dvěma trojkami a je to doma.“

„Na sedmnáctce se mi povedl skvělý drive – důležitý, protože je to záludná jamka. Doglek doprava, hodně lidí driverem přeletělo fairway. Mně se podařilo zahrát pěkné draw kolem stromů. Měl jsem 106 metrů s lehkým větrem v zádech a záludně navrtanej pin na kopečku. Poslal jsem tam krásnou šestku železo – na nějakých 4–5 metrů.“

„Když jsme přicházeli ke greenu, všiml jsem si na tabuli, že cut je zpátky na –4. Takže mi došlo, že když ten čtyřmetrový putt proměním, jsem v cutu.“

A nervozita přišla.

Drama na osmnáctce

„Snažil jsem se zůstat v klidu a soustředit se na osmnáctku. Bohužel drive šel trochu doprava do stromů, ale míč dobře ležel a našel jsem místo kudy se dalo hrát na green. Ránu jsem trefil skvěle, ale trošku smolně mi míček odskočil – místo aby sjel po kopci k jamce, odrazil se doprava a skončil na forgreenu.“

„Čekal mě hodně rychlý putt z kopce – ale povedlo se mi ho zahrát na doklep. A než jsem ho dohrál, všiml jsem si, že cut je zase na –5. Takže jsem si říkal, že to musím dát. Kolem byly leaderboardy, koukal jsem na ně trochu víc, než bych asi měl. Když jsem doklepával, cut skočil zpátky na –4 – někdo zahrál bogey. Takže jsem si myslel, že to mám.“

„Ale věděl jsem, že za náma ještě jeden flight dokončuje. A pak se ukázalo, že ve flightu za mnou byli dva kluci na –4. Potřeboval jsem, aby nedali birdie. Jeden měl pat z deseti metrů a nechal ho krátkej. Druhej měl čtyřmetrový – a samozřejmě… spadl mu tam.“

Cut se posunul zpět na –5. Hrubý zůstal pod čarou.

Trpký konec, ale čisté svědomí

„Bylo to hodně, hodně, hodně trpký. Protože zahrát si víkend – to měl být další krok. Doufal jsem, že to tenhle týden vyjde. Ale ta slibná cesta skončila tam, kde skončila.“

„Z tohoto týdne ale chci odejít s hlavou vzhůru. Ukázal jsem si, že na to mám. Že patřím i na ten nejvyšší level. Jasně, musím dál makat, zlepšovat se – ale celý týden mi dal sebevědomí do dalších turnajů. A pocit, že to nikdy není ztracený.“

Finále jako z filmu

„Po patnáctce jsem cítil, že to neklapne. Ale ten finish mi dal reálnou šanci. I když to nakonec nevyšlo, byla to neskutečná zábava. Hrát o něco, být nervózní – to je privilegium. Znamená to, že jde o něco velkýho. A to se nestává každý den.

Co dál?

„Teď se chystám na Korn Ferry Tour v Coloradu. Čeká nás šest turnajů v řadě, bude to fuška. Ale dáme si dva dny pauzu a snad to zvládneme.“

„Můj kamarád ze střední pojede se mnou i do Colorada. Dlouho jsme se neviděli – a fakt jsem to potřeboval. Aby ten život na cestě nebyl jen práce a trápení. Ale i trochu sranda.“

Na závěr:

„Zdravím všechny a děkuju za podporu. Byla cítit až sem. Neskutečně si toho vážím.“ „Doufám, že brzo budete mít v Česku zase důvod fandit – komukoliv, a třeba i mně. Těším se na Nafiho Jakubčíka, až to teď odpálí na The Open. A snad si jednou taky zahraju takovej major. Už se na to těším.“

Petr Hrubý zahrál na John Deere Classic 2x za 69.. Se skóre –4neprošel cutem, který se ustálil na hodnotě –5.

TZ Jakub Mejzlík, PGA Tour