„Byl jsem naštvaný.“ Collin Morikawa vysvětlil, proč po Arnold Palmer Invitational beze slova zmizel

Tři rány náskoku, pět jamek do konce, titul na dosah. Collin Morikawa byl v neděli na Arnold Palmer Invitational na prahu vítězství – a pak mu najednou vše proklouzlo mezi prsty. Po dohrání kola se nezastavil ani na minutu. Nepřišel před média. Nepromluvil. Jednoduše zmizel.
Teď vysvětluje proč.
„Byl jsem prostě naštvanej. Vypnutej. Nechtěl jsem s nikým mluvit, ani slyšet: ‘dobrá hra’ nebo ‘to se stane’. Nechtěl jsem nic,“ přiznal Morikawa s otevřeností sobě vlastní.
Ticho, které mluvilo za všechno
Ve světě profesionálního sportu, kde se od hráčů očekává povinné kolečko rozhovorů bez ohledu na výsledek, působí Morikawovo rozhodnutí jako tichá vzpoura proti pravidlům hry mimo hřiště. Ale nikoliv bezmyšlenkovitě.
„Dát mi hodinu, tak si sednu a odpovím na všechno. Ale já už byl na cestě pryč z Orlanda. Vyčerpaný. Od ranní rutiny přes fyzio, warm-up, hru… byl jsem úplně prázdnej. A prostě jsem neměl co říct,“ vysvětlil.
Devět top 5 bez vítězství
Bay Hill nebyla ojedinělá bolest. Byl to další dílek do mozaiky frustrací. Od posledního titulu v říjnu 2023 má Morikawa už čtyři druhá místa a celkem devět umístění v top 5. Jeho statistiky říkají, že hraje výborný golf – jen ne v tu nejdůležitější chvíli.
„Nejde to zahodit a začít od nuly,“ říká. „Ale pokaždé, když nevyhraju, se musím znovu podívat, co změnit. Co doladit.“
Tady je upravená a stylisticky vylepšená verze:
Nebyl to kolaps. Spíš dechberoucí výkon Russella Henleyho, který na těžkých jamkách předvedl životní golf a obrátil turnaj ve svůj zázrak. Morikawa ale ví, že zlom přišel už na desítce – tam ztratil rytmus a náskok se začal rozplývat.
Mentálně jinde než před rokem
Oproti loňsku je přesto ve výrazně lepším rozpoložení. Tehdy v Bay Hillu zahrál málo uvěřitelných 80 ran ve druhém kole a ani neprošel cutem. Krátce na to se rozešel s trenérem Markem Blackburnem a vrátil se ke svému dlouholetému kouči Ricku Sessinghausovi. Teď znovu věří svým úderům a ví co od svého švihu čekat – a především ví, že vítězství není otázkou formy, ale momentu.
„Tlak k tomu patří – a já ho beru. Když se budu držet v boji o titul, vítězství přijde. Ale je to na mně. Já musím být ten, kdo to dokončí.“
„Proč ne právě tento týden?“
Na The Players Championship přichází s jasným cílem: uzavřít jednu bolestivou kapitolu a otevřít novou. Možná právě v Ponte Vedra Beach ukáže, že ticho po porážce není slabost, ale forma sebereflexe.
„Vím, co se stalo. Vím, jak to dopadlo. Ale musím jít dál. Musím se zlepšovat. A jako vždycky říkám: proč nevyhrát zrovna tenhle týden?“
Golf je někdy krutý. Ale Morikawa hraje pořád výborně – a možná je jen otázkou času, kdy zase přijde jeho chvíle.
USA Today