Po světě za golfem s Michaelem Jonem: Kam se poděl můj deštník?
Hřiště Riyadh Golf Club leží uprostřed ledabyle pohozené hromady písku, necelou hodinu jízdy busem od mezinárodního letiště. Po Taiwanu a Indii jsme se opět všichni setkali na finále Aramco Team Series v Rijádu, a tohle místo je opravdu zvláštní – zelená oáza obklopená pískem, kde osmnáct smaragdově zelených fairwayí a greenů ostře kontrastuje s okrovou barvou pouště. Působí to jako sen, ale je to realita.
Jakmile však začne první kolo, obloha se zatáhne a začne pršet. Ano, déšť uprostřed saúdské pouště! Nikdo to nečekal, ani místní. A já? Rozhodně ne! Deštník? Ten jsem nechal doma. Takže zatímco sleduji hru, uvědomuji si, že jsem sice uprostřed jedné z největších golfových událostí roku, ale proti rozmarům počasí jsem naprosto bezmocný.
Areál Riyadh Golf Clubu je jinak ohromující. Vedle hlavního hřiště už roste nové, klubovna byla v únoru ještě provizorní, ale teď je – jako většina věcí v Saúdské Arábii – obrovská, předimenzovaná stavba, která signalizuje, že Saudi se chystají na masivní turistický boom. Nechybí ani minigolf, tenisové kurty a další aktivity. Naše ubytování v Radissonu? To je také zážitek – dvě oddělené ložnice, kompletní zázemí a k tomu dvoupatrové apartmá o rozloze větší než 240 metrů čtverečních.
A když už mě po tom dešti nic nepřekvapí, večer nás čeká noční ProAm. Že máte možnost vyfotit se s Gregem Normanem? Tady se to bere téměř jako samozřejmost. Skoro to vypadá, jako by si tu člověk mohl udělat selfie s kýmkoliv, kdo v golfu něco znamená.
Tak já jedu zase na jedničku. Kolega říká, že mají před sebou mezeru.
