Martin Trita: Golf je závislost. A jedna z těch lepších.
A jedna z mála, která člověku může život reálně zlepšit. O golfu se často mluví jako o sportu, životním stylu nebo prostoru pro networking. Podle mě je ale ještě něčím navíc.
Golf je závislost.
Na začátku to vypadá nevinně. Řeknete si, že si půjdete jen občas zahrát. Jenže pak přijde jedna opravdu dobrá rána. Jedna rána, která se povede. A právě ten moment je důvod, proč se člověk vrací zpátky. Golf umí nabídnout silný pocit radosti, který přebije i zbytek frustrace.
Právě v tom je jeho síla. Je to emocionální horská dráha. Chvíli máte pocit, že už jste na to přišli, že už to umíte a další ránu nevíte vůbec nic. Golf střídá radost, vztek i pokoru tak rychle, že si na něj člověk vytvoří vazbu.
Zároveň ale nejde jen o výkon. Golf je i únik z reality. Čas v přírodě. Klid. Prostor, kde člověk na chvíli vypne hlavu a řeší jen další ránu. V dnešní době je to vzácné.
A pak je tu komunita. Golf spojuje lidi. Vznikají při něm přátelství, rivalita, společné zážitky i legendární hlášky, na které v jiném prostředí často ani není prostor.
Možná je ale nejvíc návyková právě osobní výzva. Golf je nekončící souboj člověka se sebou samým. S vlastní hlavou, trpělivostí a očekáváním. Dokonalost v něm skoro neexistuje. A právě proto se k němu chceme vracet.
Jo, golf je závislost. Ale je to závislost, která vás vytáhne ven, dá vám komunitu i kamarády, učí vás pokoře a občas vám připomene, že jeden dobrý moment může změnit celé odpoledne.
A to je poměrně dobrý druh závislosti.
