Gotterup boří představu o ideálním švihu. Výsledky mluví hlasitěji než estetika
Chris Gotterup není hráč, jehož švih by se na první pohled dával do učebnic jako ideální vzor. Není tak uhlazený, není tak „čistý“ a na videu nepůsobí jako technická šablona, kterou by trenéři chtěli bez úprav přenést na každého amatéra. Jenže právě v tom je jeho síla.
Po vítězství na John Deere Classic se z Gotterupa znovu stal jeden z nejzajímavějších hráčů současné PGA Tour. V neděli v TPC Deere Run zahrál závěrečné kolo za 62 ran, dotáhl pětiranné manko a turnaj vyhrál se skóre -20. Pomohlo mu i selhání Bena Kohlese na poslední jamce, ale samotný výkon Gotterupa byl dost výrazný na to, aby se o něm nemluvilo jen jako o šťastném vítězi.
Jeho švih přitom není zajímavý proto, že by vypadal dokonale. Zajímavý je proto, že ukazuje rozdíl mezi estetikou a funkčností. Gotterup má výraznou sílu, široký postoj a pohyb, který působí spíš výbušně než akademicky. Golf Digest už dříve popsal, že jeho rána z týčka má energii, kterou nelze vystihnout jen čísly, protože ji člověk na místě slyší i cítí.
Pro amatérské golfisty je v tom důležitá lekce. Gotterupův švih není něco, co by se mělo slepě kopírovat. Není to návod typu: postavte se stejně, nápřahněte stejně, projděte míčem stejně. To by bylo zavádějící. Jeho pohyb stojí na fyzických předpokladech, rychlosti a koordinaci, které běžný hráč nemá.
Podstatné je něco jiného: Gotterup ukazuje, že dobrý švih nemusí být nejhezčí. Musí být opakovatelný, musí produkovat požadovaný let míče a musí hráči vydržet pod tlakem. A právě to se mu v posledních měsících daří stále častěji.
Na John Deere Classic nebyl v pozici hráče, který kontroluje turnaj od začátku do konce. Do finále vstupoval se ztrátou. Přesto dokázal zahrát nejnižší kolo turnaje, dostat se na -20 a počkat si na chybu soupeře. To je rozdíl mezi hráčem, který má jen dobré kolo, a hráčem, který umí výsledek dotáhnout.
Jeho technika proto může být pro amatéry paradoxně užitečnější než dokonale uhlazené švihy jiných hvězd. U Gotterupa je totiž dobře vidět, že golf není soutěž krásy pohybu. Hraje se na rány. A pokud hráč rozumí tomu, co jeho tělo dokáže, může být účinnější vlastní funkční pohyb než snaha napodobit ideál, který mu fyzicky nesedí.
To neznamená rezignovat na techniku. Naopak. Znamená to hledat techniku, která má pro konkrétního hráče logiku. U amatérů to může být kratší nápřah, stabilnější postoj, lepší rytmus nebo jednodušší práce tělem. Ne každý potřebuje švih, který vypadá jako z instruktážního videa. Každý ale potřebuje švih, kterému věří.
Gotterup je v tomhle dobrý příklad. Jeho hra má energii, přímočarost a určitou surovost. Ale zároveň už dávno nejde jen o dlouhého ranaře, kterému se občas sejde týden. Vítězství v John Deere Classic bylo podle dostupných výsledků jeho dalším velkým potvrzením sezony, v níž se z něj stává hráč schopný pravidelně rozhodovat turnaje.
Právě proto jeho švih stojí za pozornost. Ne proto, že by byl učebnicový. Ale proto, že připomíná jednu z nejdůležitějších pravd golfu: nejlepší švih není ten, který vypadá nejlépe na videu. Nejlepší je ten, který pod tlakem posílá míč tam, kam má.
Turnaj: John Deere Classic
Hřiště: TPC Deere Run, Silvis, Illinois 🇺🇸
Par: 71
Počasí: horké letní podmínky
Vítěz: Chris Gotterup, -20
Výsledky:
1. Chris Gotterup 🇺🇸, -20
2. Max Homa 🇺🇸, -19
T3. Ben Kohles 🇺🇸, -18; Lucas Glover 🇺🇸, -18; Lee Hodges 🇺🇸, -18
Zdroj: PGA Tour, Golf Digest, Golf Monthly, Golf Channel
