VIDEO: Tiger Woods – cesta bolesti, vítězství a nezdolné vůle

Od vítězství na U.S. Open se zlomenou nohou až po návrat po páteřní fúzi a téměř fatální autonehodě – Tiger Woods zažil víc bolesti než kterýkoli jiný šampion. Během kariéry absolvoval sedm operací zad, pět na koleni a desítky dalších zákroků, které by ukončily kariéru většiny sportovců. Ale on ne.

Tiger Woods změnil golf navždy. Nejen svými 15 majory a 82 vítězstvími na PGA Tour, ale i tím, jak přetvořil pojetí golfu jako fyzicky náročného sportu. Ukázal, že síla, kondice a disciplína patří i do golfu – a inspiroval generace hráčů, kteří dnes vyrůstají v jeho stínu. Ale možná ještě působivější než všechny jeho trofeje je to, jak dokázal znovu a znovu vstát, i když jeho tělo říkalo dost. Jeho příběh není jen o golfu. Je o neústupnosti, o hranici lidské bolesti, o tom, co znamená nevzdat se.

První trhliny: začátek problémů s kolenem (2002–2008)

Tigerovy potíže se objevily mnohem dřív, než si většina fanoušků uvědomuje. Už v roce 2002 podstoupil operaci levého kolene, při které mu lékaři odstranili tekutinu a benigní nádor. Tehdy to vypadalo jako drobnost, ale ve skutečnosti šlo o první varování, že jeho tělo nemusí ustát tlak, jaký na něj klade. Bolest se brzy vrátila. V dubnu 2008 absolvoval artroskopickou operaci chrupavky – a o pouhé dva měsíce později stál na odpališti U.S. Open v Torrey Pines.

Hrálo se čtyři dny, s přetrženým vázem a zlomenou nohou. Každý krok bolel, každé odpálení bylo utrpení. A přesto vyhrál. Porazil Rocca Mediateho v památném play-off a získal svůj čtrnáctý major. Až po turnaji oznámil, že má přetržený křížový vaz a dvojitou únavovou zlomeninu levé holenní kosti – a že končí pro zbytek sezóny. To vítězství se zapsalo do historie. Bylo heroické, ale zároveň se stalo symbolem jeho přístupu: vyhrát, i kdyby to mělo zlomit tělo.

Začínají potíže se zády (2013–2017)

Po vítězstvích a dlouhém období dominance se začalo ukazovat, že ani Tiger Woods není nezničitelný. Zranění, která v minulosti přecházel, se začala hromadit. V letech 2010 a 2011 několikrát odstoupil z turnajů kvůli bolestem krku, Achillovy šlachy i kolene. V březnu 2011 dokonce podstoupil operaci na obou místech zároveň – na levém koleni i na levé Achillovce. Jenže to nejhorší mělo teprve přijít. V roce 2013 se objevily první vážnější potíže se zády. Zpočátku šlo o občasné ztuhnutí a bolest, ale postupně se z toho stal problém, který ohrožoval celou kariéru. Na jaře 2014 podstoupil první operaci páteře – mikrodiscektomii kvůli uskřípnutému nervu.

Byl to přelomový okamžik: poprvé v kariéře musel vynechat Masters, turnaj, který čtyřikrát vyhrál a kde se pravidelně držel mezi nejlepšími. Pro Tigerovy fanoušky to byl šok. Úleva po zákroku trvala jen krátce. V září 2015 musel na další operaci zad – druhou mikrodiscektomii. Všichni si začali klást stejnou otázku: kolikrát se dá lidská páteř ještě spravit, než řekne dost?

Rok 2017 byl dnem, kdy se Tiger ocitl na samém dně. Podstoupil dvě další operace zad, včetně zásadní – spinal fusion, tedy srůstu obratlů v dolní části páteře. V té době už přiznával, že nemůže pořádně chodit, hrát s dětmi ani řídit auto. Každý pohyb znamenal bolest. Lékaři tehdy mluvili jasně: pro profesionálního golfistu je takový zákrok v podstatě konečná. Fúze znamená ztrátu pružnosti a rotace – přesně těch pohybů, které jsou pro golf klíčové. Mnozí experti tehdy říkali, že Tiger Woods už nikdy nezahraje soutěžní kolo. Jenže Tiger Woods se nikdy neřídil tím, co říkali ostatní.

Zázračný návrat (2018–2019): vítězství, které změnilo historii

Po páteřní fúzi v roce 2017 nikdo nevěřil, že se Tiger Woods ještě někdy vrátí na hřiště. Ale on začal znovu – pomalu, opatrně, s tréninkem, který vypadal spíš jako rehabilitace než jako příprava na turnaje. Ztratil pružnost, rotaci i sílu, ale neztratil odhodlání. Na konci roku 2017 se poprvé objevil na exhibici Hero World Challenge a zahrál překvapivě solidně. V průběhu sezóny 2018 se postupně zlepšoval, kolo od kola, turnaj po turnaji. A v dubnu 2019 se stalo něco, co se ještě před dvěma lety zdálo nemožné.

Na Masters v Augustě vyhrál svůj 15. major titul – první po jedenácti letech.

Byl to okamžik, který přesáhl sport. Woods se vrátil na místo, kde kdysi začala jeho cesta k legendě, a dokázal, že lidská vůle může přemoci i tělo, které už nefunguje jako dřív. Když se v neděli blížil k 18. greenu, ozval se hukot, jaký Augusta dlouho nezažila. Fanoušci plakali, křičeli jeho jméno, objímali se navzájem. Všichni věděli, že sledují něco výjimečného – vítězství nejen nad soupeři, ale nad bolestí, časem a osudem. Tiger Woods se stal symbolem návratu, který odporoval medicíně i logice.

Mnoho lékařů, kteří sledovali jeho případ, přiznalo, že po fúzi páteře by většina sportovců nikdy nevzala golfovou hůl do ruky. On s ní zvedl trofej.

Návrat, který už neměl přijít

Ale Tiger se znovu pustil do boje. Od rehabilitace na vozíku přes chůzi o berlích až po první kroky bez opory – každý pohyb znamenal bolest. V prosinci 2021 se poprvé objevil na veřejnosti: po boku svého syna Charlieho startoval na PNC Championship, kde mohl hrát díky vozíku. A pak přišel další šok. V dubnu 2022, pouhých 14 měsíců po nehodě, Woods oznámil, že se vrátí na Masters. Na hřišti, kde se psaly jeho největší triumfy, znovu stál na startu – s viditelnou bolestí, s kulháním, ale s nezlomnou vůlí.

Dokončil všech 72 jamek. V očích měl slzy, stejně jako většina fanoušků. Pro mnohé bylo tohle 47. místo cennější než kterékoliv z jeho 82 vítězství. Bylo to vítězství nad fyzickými zákony – důkaz, že lidská vůle je silnější než diagnóza. Po Augustě odehrál jen pár turnajů. Zúčastnil se The Open 2022 ve St. Andrews, později Masters 2023, ale časté bolesti ho znovu donutily odstoupit. Rok 2023 zakončil další operací – tentokrát kvůli plantární fasciitidě, zánětu vazů v chodidle.

Roky 2024–2025 a odkaz, který už nic nezmění

Po návratu na Masters 2022 se Tiger Woods znovu pokusil poskládat svůj program tak, aby jeho tělo zvládlo alespoň několik turnajů ročně. Ale zranění se vracela. V roce 2024 podstoupil mikrodekompresní operaci bederní páteře, která měla ulevit od tlaků na nervy. Zákrok sice přinesl dočasné zlepšení, ale zároveň potvrdil, že problémy se zády jsou trvalé.

Na jaře 2025 utrpěl při tréninku rupturu Achillovy šlachy na levé noze. Operace se zdařila, ale znamenala konec sezóny a definitivní absenci na Masters. Byla to už druhá operace Achillovky v jeho kariéře – symbol opotřebování těla, které roky neslo zátěž profesionálního sportu i extrémní vůle vyhrávat.

V říjnu 2025 přišla další zpráva: Woods podstoupil výměnu meziobratlové ploténky v oblasti L4–L5, tentokrát kvůli kolapsu disku a zúžení páteřního kanálu. Zákrok provedl tým specialistů v newyorské Hospital for Special Surgery.
Podle lékařů byl úspěšný. Tiger sám k tomu napsal:

„Po vyšetřeních se ukázalo, že mám zborcený disk L4/L5, úlomky a zúžený páteřní kanál. Rozhodl jsem se pro výměnu ploténky a už teď vím, že to bylo správné rozhodnutí.“

Podle odborníků je tento typ zákroku šetrnější než opakované srůsty obratlů, protože zachovává pohyblivost páteře.
A právě pohyb a rotace jsou to, co jeho hře dává charakter.

Co bude dál

Nikdo neví, zda se Tiger Woods ještě někdy objeví na PGA Tour. Rehabilitace po výměně ploténky trvá měsíce, možná i déle.
Navíc ho stále limituje ztuhlý kotník, zpevněný po autonehodě v roce 2021. Ten mu komplikuje chůzi po nerovném terénu i stabilitu v plném švihu. Přesto se Woods občas objevuje při exhibicích nebo po boku svého syna Charlieho.
Sleduje, jak roste nová generace, a svým způsobem už není jen hráčem – je symbolem éry, kterou sám vytvořil.

Odkaz, který zůstane

Za více než tři dekády kariéry prodělal sedm operací zad, pět kolen, dvě Achillovky a nespočet menších zákroků.
Jeho tělo bylo znovu a znovu přestavováno, ale jeho přístup se nikdy nezměnil: soutěžit, dokud to jde. Tiger Woods navždy změnil golf – od přístupu k fyzické přípravě až po způsob, jakým sport komunikuje se světem. Udělal z golfistů atlety, z turnajů globální události a z dětí po celém světě nové hráče, kteří v něm viděli inspiraci.

Dnes už není podstatné, kolik dalších turnajů odehraje. Jeho místo v historii je jisté. Golf po něm nikdy nebude stejný.

Athlon Sports