Kuriozita z Augusty. Mladíček Colton Gress přepisuje zažité představy o technice
Drive, Chip and Putt National Finals patří k nejprestižnějším juniorským golfovým akcím ve Spojených státech. Každý rok se hraje těsně před Masters v areálu Augusta National, kde děti soutěží v odpalech, chipování a patování. Letos ale jeden z nejsilnějších dojmů nezanechal jen vítěz výsledkové listiny, nýbrž mladý hráč, který na první pohled popřel skoro všechno, co se běžně učí v golfových základech. Colton Gress v kategorii chlapců 14 až 15 let hrál drivy i chipy s obráceným držením, tedy cross-handed, a právě tahle technická zvláštnost z něj udělala jedno z nejvýraznějších jmen celého dne.
Na tom příběhu je nejzajímavější, že nešlo o lacinou kuriozitu pro sociální sítě. U řady podobných videí člověk zůstane u prvního dojmu, tady ale nezůstalo jen u něj. Gress totiž nehrál neobvykle proto, aby zaujal. Hrál takto i pod tlakem v národním finále a jeho technika obstála výsledkově. Oficiální leaderboard ukazuje, že v kategorii Boys 14–15 skončil druhý s 24,5 bodu. Vyhrál Arno Wehle s 26 body, o třetí místo se podělili Carter Bird a Kipp Madison s 22 body. Jinými slovy, nešlo jen o vizuálně nápadný detail, ale o zvláštnost spojenou s výkonem, který patřil téměř na vrchol celé kategorie.
Právě to dává celé věci jinou váhu. Obrácené držení si fanoušek ještě spojí s putterem, maximálně s nějakým specifickým chippingem. Jenže u Gresse se tenhle princip přenáší i do odpalu. Proto vzbudil tak silnou reakci. Na videích i v komentářích to působí téměř neuvěřitelně, protože pohyb vypadá v kontextu klasického golfového modelu téměř „špatně“, a přitom zjevně funguje. Oficiální účet soutěže mluvil o tom, že „posílá míč cross-handed“, a The Masters jeho vystoupení popsali jako vlastní cestu spojující sílu i cit. To je přesně důvod, proč se z jeho švihu stalo jedno z témat dne. Nebyl to výstřelek. Byl to styl, který měl vlastní logiku i výsledek.
Zajímavé je i prostředí, v němž se to odehrálo. Drive, Chip and Putt National Finals nejsou okrajovou dětskou soutěží, ale akce, kterou živě vysílá Golf Channel a která se koná přímo v kulisách Augusta National těsně před začátkem 90. ročníku Masters Tournament. Letos se finále hrálo v neděli 5. dubna a přenos běžel od 8.00 do 13.00 východního času. Právě spojení s Augustou dává podobným momentům mimořádnou sílu. To, co by na běžném regionálním turnaji zůstalo milou zvláštností, se tady okamžitě promění v příběh, který obletí celý golfový svět.
A není bez významu ani to, že Gress se do Augusty nedostal náhodou. Už v regionální kvalifikaci ve Valhalla Golf Clubu na podzim 2025 svou kategorii vyhrál a postoupil jako nejlepší. Výsledková listina z Valhally ukazuje, že byl výrazně před ostatními a měl vyrovnané body napříč disciplínami. Národní finále tak nebylo náhlým výstřelem pozornosti kolem jednoho neobvyklého videa, ale pokračováním výkonu, který měl pevný základ už v kvalifikaci. To celé ještě posiluje dojem, že u něj nejde o náhodnou golfovou excentriku, ale o plně zabudovaný herní model.
Golf má rád tradici, opakovatelnost a učebnicové obrázky. O to víc fascinuje každý případ, který do tohoto rámce nezapadá a přitom obstojí. Colton Gress v Augustě připomněl jednoduchou, ale důležitou věc: ne každá odchylka od běžného modelu je automaticky chyba. Pokud hráč svému pohybu věří, umí ho opakovat a přenese ho i do soutěžního výkonu, může fungovat i technika, která vypadá proti všem zvyklostem. Právě proto jeho vystoupení působilo tak silně. Ne jako bizarní epizoda, ale jako vzácný okamžik, kdy se kuriozita spojí s kvalitou. A v prostředí Augusta National to platí dvojnásob.
