ŽIVOT GOLFISTKY: Make-up, móda, horské dráhy, cestování a tak…
NA PRVNÍ POHLED by se mohlo zdát, že se náš život točí jen kolem golfu. Že se skládá jen z výsledků, z parů, birdie, bogey a občas i z něčeho nečekaného – ať už lepšího, či horšího. Možná vás ale překvapí, že náš život se od toho vašeho ve skutečnosti zase tolik neliší. Jsme ženy, se všemi radostmi i starostmi jako vy. Máme jen to štěstí, že chodíme do práce do přírody a kancelář máme pod širým nebem, někde mezi odpalištěm a greenem. Mimo turnajové týdny se snažíme – stejně jako vy – vést běžný život. Se vším, co k němu patří i nepatří. I když někdy se pár výhod přece jenom s naším sportovním životem pojí. První letošní blog jsem se tedy snažila sestavit z otázek, které jste mi během roku posílali. A tady je malá ochutnávka našeho života za hranicemi hřiště a mé nasbírané zkušenosti, o které se s vámi ráda podělím.
MÓDA A OBLÉKÁNÍ
Jako profesionální golfistka si ani sportovní, ani civilní oblečení již dlouho sama nekupuju. Mám skvělého partnera, se kterým už spoustu let spolupracuju: značka Bogner má v nabídce vše, co potřebuju jak na golf, tak pro chvíle volna. Je to jedna z mála výhod, které jako sportovci máme. Nemusíme se starat o oblečení – o to, kde ho sehnat, kolik stojí nebo zda to je poslední módní kolekce. Máme ho i dostatek, aby nám vydrželo jako nové po celou sezonu. Na druhou stranu, když někde objevím něco, co se mi moc líbí a nemůžu to tam nechat, neváhám a koupím si to. Snažím se v tom trochu omezovat a kolikrát se mi stane, že to neokoukané, co nutně potřebuju, může být klidně i starší a z druhé ruky. Někdy část oblečení vyměním za něco jiného s kamarádkou. Tak takhle probíhá moje „nakupování“ oblečení.
LÍČENÍ A MALOVÁNÍ
Jsem v první řadě sportovec a výrazný make-up k našemu sportu zrovna nepatří. Není tak obvyklý a je stále spíše výstřelkem několika málo hráček. Myslím si, že jsem i sportovní typ a moc se malovat nemusím. A když, tak na golf jen lehce, nenápadně a „golfově“. Je to hodně závislé i na počasí. Představte si, že jste v horku a extrémním vlhku celý den na hřišti. To žádný těžký make-up na obličeji mít nechcete. Nebo prší – to pak zase z make-upu na obličeji zbyde jen rozmazaná vzpomínka. Tak to u nás s líčením je, pokud tedy za něj nepovažujete tlustou vrstvu opalovacího krému. Bez ochrany proti slunci se žádná z nás neobejde a všechny se chceme o svou pleť postarat. Nemluvím jen o ochraně proti UV a prevenci. Jde i o pravidelné každoroční dermatologické prohlídky u lékaře. Pro nás zkrátka platí, že lepší je investovat do kvalitního opalovacího krému než do šminek, které nás neochrání. Má rada? Prevence platí pro každou z nás, nejen na golfu!
PARŤÁK DO HRY
Vždy je dobré mít vedle sebe správného parťáka. V životě i na hřišti. U bagu mám nejraději jako caddieho* někoho, kdo golf nejen umí, ale dobře mu a mé hře rozumí. Může to být třeba bývalý hráč. Nikdy nezapomenu, jak jsem u sebe měla na hřišti Zuzku Kamasovou. Kolik zkušeností mi dokázala předat a jak mi kolikrát s rozhodnutím pomohla! Dnes je to jinak. Většinou mám u sebe manžela Seana. Sám je výborný golfista a strategii připravujeme společně. Dříve pomáhal svému bratrovi v Americe na PGA a Korn Ferry Tour. Důležitá je i správná komunikace, ale občas už nám stačí se na sebe jen podívat a oba víme. *Caddie je pomocník hráče na hřišti. Nosí mu hole a jako jediný mu může radit.”
GOLFOVÉ SNY
A teď nemám na mysli ty, které bych si chtěla splnit, ale ty, které se mi opravdu zdají. A zdají se mi vůbec golfové sny? Ano, zdají. Obvykle to je znamení, že si budu potřebovat od golfu na chvíli odpočinout. Že už je toho nějak moc a hlava se turnajového stresu snaží přes sny zbavit. Jeden z mých hororových snů – neustále se mi opakuje – je, že běžím na první odpaliště a neposlouchají mě nohy. Tuhle variantu snu asi zná každá z nás, jen se snaží běžet nebo od něčeho utíkat z jiného důvodu a ono to nejde. Golfistky ve snech straší startovní čas a první odpal.
CESTOVÁNÍ 2.0
O cestování se toho už napsalo a namluvilo hodně. Jak to zvládám já? No, není to jednoduché, je to spíš těžké, ale jak říká moje máma: „Nějak se to zvládnout musí!“ Vždy je fajn, když cestujete a bydlíte s někým – s týmem nebo třeba jen s jinou hráčkou. To se to hned zvládá lépe, a navíc se můžete podělit o náklady. Nebýt zkrátka na všechno sama. Teď v Austrálii jsme měly štěstí, protože LET nám zařídila family housing (bydlení u rodin dobrovolníků). Je to vždy mnohem přátelštější a každý se snaží pomoci. Už podruhé jsem bydlela u stejné rodiny. Spojila jsem se s nimi ještě před odletem. Je to přece jen druhý konec světa a bydlet u protinožců, které již dobře znáte, a oni dobře znají místní poměry, je velká výhoda.
Mnohdy je to to nejlepší, co se vám může v takové dálavě stát. Zrovna letos, když se blížil tajfun, mnozí před ním utíkali a vše bylo vyprodané, se jejich znalost prostředí se nesmírně hodila. Celá naše Ladies European Tour a lidé, kteří v organizaci pomáhají nebo se jen kolem série pohybují, jsou jedna velká přátelská parta. Když jde do tuhého a někdo něco potřebuje, nemusíme se bát o pomoc požádat. Vždy se najde někdo, kdo nám rád pomůže. To je na evropské sérii to nejlepší. Je mezinárodní, hrají na ní hráčky z celého světa, koná se po celém světě, a přesto si udržuje rodinnou a nesmírně přátelskou atmosféru.
STRAVOVÁNÍ NA CESTÁCH
Poznávání nového jsem se nikdy nebránila. Ani ochutnávání nepoznaného. Což platí nejvíce u jídla. Je to i jedna z možností, jak se s místní kulturou spojit a lépe ji poznat – přes jejich tradiční jídlo, koření, bylinky, ovoce, zeleninu, přípravu nebo stolovací pravidla či stravovací návyky. V tomhle se nijak neomezuji. Jen si musím dávat pozor, kolik toho sním. Přece jenom být celý týden v Indii na kari nebo v Asii na chilli, tedy něčem, na co naše tělo není zvyklé, není ten nejlepší nápad. Chce to zkrátka myslet i na takové maličkosti a poznávat to nové obezřetně a s mírou. O tom, že piju (a čistím si zuby) jen balenou vodou, a že si do pití nikdy nedávám led, asi není potřeba mluvit. To je samozřejmost. Jsou pravidla, která je fajn dodržovat, abychom mohly podat výkon, kvůli němuž jsme tak daleko cestovaly.
PTÁT SE JE FAJN
Když někam jedete poprvé, je dobré se na vše dopředu přeptat. Položit třeba i ty nejhloupější otázky, abyste pak nebyli zbytečně překvapení. Když jsme byli se Seanem poprvé na turnaji v jihoafrickém Johannesburgu, okradli nás po cestě na hřiště. A teď se podržte – byli to policisté nebo možná lupiči převlečení za policisty. Když jsem tam jela podruhé sama, už jsme měly oficiální minibusy, které jezdily mezi hřištěm a hotelem. Jsou to maličkosti a nepříjemnosti, které se tak často nestávají, ale je fajn na ně být připravená, vlastně být připravená na cokoli. Snažím se čerpat ze zkušeností místních, poslouchat je a brát jejich rady vážně. Třeba v Johannesburgu nejezdím do částí města, které jsou nebezpečné, a hlavně je třeba v noci nezastavovat na křižovatce ani na červenou. Zvláštní, co? Vždy když se z podobné destinace vrátím domů, o to víc si uvědomuju, jak krásný, bezpečný a klidný život si tady v Česku žijeme.
HORSKÉ DRÁHY
Nahoru dolů, tedy chvíle, kdy hrajete birdie–bogey*, je vlastně v pohodě. Náročnější je, když přijdou bogey a nepřijdou k nim ta birdie. To není zrovna ideální. Dá se s tím ale dobře pracovat. Mně třeba pomáhá zůstat v přítomném okamžiku a zhluboka dýchat. Nejdůležitější je zůstat „tady a teď“ a hrát dál. Nesmíte se zabývat minulostí a malovat si do výsledkové karty budoucnost. Naopak je třeba soustředit se na každou ránu a myslet pozitivně. To se pak dá výsledek otočit a celé kolo ještě vyhrát. Ono to vlastně platí i pro život – respektive čím víc to dokážu praktikovat v životě, tím snadněji to pak umím i v turnaji. Není to jediný nebo zaručený recept – na každého platí něco jiného. Jsou různé techniky, jak se s potížemi vypořádat, a tohle je ten můj: jít krok po kroku a mít trpělivost. *Každá jamka má svou normu (par). Obvykle to jsou tři, čtyři nebo pět ran. Když zahrajete ránu pod normu jamky, je to birdie, a to je fajn. Rána nad par je bogey. V golfu vyhrává ten, kdo zahraje nejméně ran.
FITTING A SERVIS*
Podpora od Titleistu, se kterým jsem už od svých třinácti let, je stabilní, dobrá a moc fajn. Vždy se na ně dá spolehnout, a hlavně jejich hole, míčky a boty FootJoy mé hře vždy vyhovovaly. Značka má nejen skvělé vybavení, ale i servis a úpravce holí. A to po celém světě, naši zemi nevyjímaje. Znám je z Floridy, Kalifornie, Německa nebo od nás a jsou skvělí. Když se mi hole po cestě ztratí nebo poškodí, tak na LPGA nebo LET je vždy někdo, kdo mi pomůže a nové hole nebo jejich opravu zařídí. Obvykle je během pár dní mám zpět, ať už to je třeba v Jihoafrické republice, Indii nebo Austrálii. Nikde zatím nebyl problém. Na rozdíl od mužů nemáme na našich turnajích značkové kamiony s vybavenou dílnou a aktuálními novinkami. Jsou jen na turnajích kategorie major. Přesto věřím, že to nebude dlouho trvat a stejný servis budeme mít i na všech dámských turnajích. Minimálně na LPGA a Ladies European Tour. *Fitting je činnost, kdy se na základě naměřených hráčových fyzických schopností pro něj vyrobí hole na míru.
MÁME TO STEJNÉ
Tak co, pořád si myslíte, že náš život je úplně jiný než ten váš? Možná se jen častěji balíme a cestujeme za prací po světě, ale jakmile se vrátíme domů, řešíme podobné problémy jako vy – od drobných starostí až po každodenní radosti, které umí vykouzlit úsměv na tvářích našich nejbližších. Mnohé praktické rady, které jsme dostali od svých rodičů, partnerů nebo těch zkušenějších, se nám teď hodí na hřišti. A naopak – to, co se naučíme během turnajů, často uplatníme i v běžném životě.
Tohle jsou mé zkušenosti, o které jsem se s vámi chtěla podělit a mohly by se hodit i vám.
Tak hezkou hru, ať už na hřišti, nebo v „běžném“ životě.
Vaše Klára
Foto: Michaela Valášková
